Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka.

Březen

Březen je měsíc přeměny zimy v jaro, čas tajícího sněhu a probuzení života.

• Stromy jsou připraveny k pučení, v lese můžete najít první posly jara – bledule a sněženky.
• Z jihu se již vracejí některé ptačí druhy (lindušky, sluky, čápi, vlaštovky…) a ptačí zpěv je stále intenzivnější.
• Zajíci a jezevci mají mláďata a ve stojatých vodách se shromažďují k páření obojživelníci – skokani, ropuchy a čolci.
• Vyletují včely a probouzejí se první motýli – hlavně babočky a žluťásci řešetlákoví.
• Netopýři se probouzejí ze zimního spánku.

Práce v lese

• Lesníci sbírají šišky modřínu a borovice, končí sběr šišek smrku
• Provádějí síje ve sklenících.
• Vyzvedávají sazenice z lesních školek a začínají s jejich výsadbou.
• Zásoby sazenic ukládají do sněžných jam a klimatizovaných skladů.
• Zahajují výchovné těžby (probírky) v porostech do 40 let.
• Dokončují mýtní těžby u listnáčů a borovice.
• Kácí stromy napadené kůrovcem (lýkožroutem smrkovým).
• Kladou stromové lapáky proti lýkožroutu smrkovému.
• Instalují mechanicko – chemické lapače na lýkožrouta smrkového.
• Rozmisťují budky pro užitečné ptactvo.
• Myslivci sčítají jarní stavy zvěře.
• V březnu začínají klást mláďata bachyně (samice prasete divokého).

Pozorování

• V březnu je vhodná doba pro vyvěšení ptačích budek.
• Všimněte si baculatých čmeláků, kteří poletují u země, prohledávají různé otvory a nevšímají si rozvitých květů – jsou to samičky hledající vhodné hnízdo.
• Mravenci, kteří byli v zimě zalezlí v hloubi mraveniště, při určité teplotě vylézají na povrch své „kupy“. Nahřejí svoje tělíčka a vyhřívají jimi vnitřek mraveniště. Jsou to tzv. „teplonoši“. Teprve později se rozlézají po okolí.
• Většina stromů a keřů začíná pučet a vyhání nové výhonky, ze země vyrážejí svěží rostlinky.
• Z lesních stromů kvetou modříny, buky, javory a jasany, v zahradách jabloně a meruňky.
• Začátkem dubna kvetou v listnatých lesích dymnivky, sasanky, podléšky a plicníky, u cest najdeme podběl a u potoka blatouchy.
• Objevují se první houby (kačenky, špičky, penízovky).
• Přilétá většina ptáků, bažanti přepeřují do svatebního šatu.
• Straky, kavky, káňata a jestřábi již mívají postavená hnízda, jiné druhy začínají stavět, objevují se první hejna hmyzu.
• Probouzejí se ježci, vylézají ještěrky a hadi.

Duben

Práce v lese

• Lesníci pokračují ve výsadbě stromků.
• Kontrolují stav zalesnění z minulých let po zimě.
• Zpracovávají nahodilou těžbu (neplánovaná těžba, která má však podle lesního zákona přednost před úmyslnými /plánovanými/ těžbami, jedná se o zpracování polomů, těžbu stromů suchých, poškozených a nemocných).
• Provádějí probírky (výchovné zásahy v mladých porostech v období jejich růstu, kdy se z nich odstraňují nekvalitní stromy).
• Koncem měsíce instalují do mechanicko – chemických lapačů feromonové návnady na lýkožrouta smrkového a bekyni mnišku.
• Myslivci po zimě čistí krmelce, kultivují a hnojí políčka pro zvěř, kontrolují liščí nory
• Čistí a dezinfikují krmná zařízení i jejich okolí.
• Připravují tzv. zvěřní políčka.
• V dubnu začínají klást mláďata muflonky.
• Myslivci loví sele a lončáka prasete divokého, lišku, tlumí škodnou, koncem měsíce snáší vajíčka bažant.

Pozorování

V dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy. Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři. V tomto čase, kdy je vegetace ještě nízká, je lze za teplých dnů na vyhřátých kamenech velmi dobře pozorovat.

Květen

Květen je měsíc květů a vůně, mláďat a čas prvních teplých dní.

• Kvetou duby, jeřáby, kaštany, akáty, z keřů hlohy, šípkové růže, kaliny, svídy, bezy…
• Přilétají poslední ptáci (např. rorýsi a ťuhýci), jiní už vyvádějí mláďata (kosi, drozdi, kvíčaly…), v budkách můžeme nalézt vajíčka sýkorek i jiných ptáků.
• Ve stojatých vodách se vylíhli pulci obojživelníků.

Práce v lese

• Dokončují zalesňování prostokořennými sazenicemi, nadále zalesňují pouze sazenicemi obalovanými; ochraňují kultury proti buřeni (ta část bylinné a keřové vegetace, ohrožující růst mladých stromečků /v porostech i na pasekách/).
• Pokračují v prostřihávkách, prořezávkách a probírkách, včetně rozčleňování porostů jehličnanů (mimo borovici) a v porostech mladších 40 let.
• Zpracovávají souše, vývraty a zlomy.
• Kladou další sérii lapáků na lýkožrouta smrkového
• Myslivci chrání v honitbách klid, protože hnízdí ptáci a zvěř klade mláďata.
• Začíná doba lovu srnců (pouze samců). Myslivci je loví při osamělých lovech, hlavně na čekané.

Pozorování

Zejména zrána a k večeru zní všude ptačí zpěv. Zkuste podle něj rozlišit jednotlivé ptačí druhy. Na jaře můžete pozorovat žabí vajíčka a pulce ve stojatých vodách. V dubnu žáby kladou do tůněk vajíčka, která jsou obrácená tmavým pólem vzhůru, takže pohlcují mnoho slunečního záření. Teplota ve vajíčku je až o 10 °C vyšší než okolní voda a vajíčko se tak může lépe vyvíjet. Po 3–4 týdnech, většinou v květnu, se z vajíček líhnou pulci, kteří potřebují 2–3 měsíce k tomu, aby se přeměnili v žabky a mohli opustit vodu. Na listech kopřiv můžete spatřit housenky babočky kopřivové.