O zimním slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc. Slunce je také nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Právě s úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota, méně již se vzdáleností Země od Slunce. Ta je naopak nejkratší, zatímco v létě naopak nejdelší.

Slunce zapadá později už od svaté Lucie (13. prosince), později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Lidová pranostika říká: „Lucie noci upije, dni nepřidá.“ Stejně tak pranostiky vyjadřují váhavý návrat Slunce k rovníku a pozvolné prodlužování dne: „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více“.

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Ale i nyní se lidé často dotazují, kdy přesně nastává zimní slunovrat, aby ho mohli oslavit, říkají pracovníci hvězdáren.

Astronomická zima začne 21. prosince, kdy Slunce vstoupí do znamení Kozoroha. Nebe bude plné hvězd, protože Měsíc bude krátce před novem a jeho svit nebude rušit pozorování.