Známý a populární druh mravence si staví většinou na lesních světlinách a okrajích lesa až jeden metr vysoká kupovitá mraveniště z jehličí, větviček a jiného materiálu. Ve středu kupy je často chodbami do hloubky prohlodaný pařez, kde královna původní kolonii založila. V jedné mravenčí kolonii může žít až 500 000 jedinců, plodné samičky (královny) mohou za jeden rok vyklást až dva miliony vajíček. Mraveniště bývají osídlena zhruba po čtyřicet let. V okolí kupy jsou patrné cestičky za potravou vyšlapané mnoha generacemi mravenců, někdy vedou až 200 metrů od hnízd. Mravenci jsou všežravci.

Živí se především medovicí mšic, mer a červců, které za poskytování medovice chrání před predátory. Nepohrdnou také mízou ze stromů, žerou ve velkém množství housenky, housenice a další hmyz, který loví na zemi, na rostlinách a na stromech. Dělnice jsou statné, měří 6 až 9 milimetrů, jsou temně hnědé, hrud‘ a přední část hlavy mají temně cihlově červenou. Při vyrušení nebo napadení koušou a do poranění vystřikují ze zadečku jed (až 60% kyselinu mravenčí).

Mravenec lesní je rozšířen po celé Evropě, s výjimkou Itálie, až na Sibiř. Na našem území se tento druh vyskytuje hlavně ve smrkových lesích středních a vyšších poloh. Tvar kupy se liší podle stanoviště. Čím méně světla na kupu dopadá, tím je vyšší a kuželovitější, aby zachytila více slunečních paprsků. Mravenci jedné kolonie zahubí za sezónu až pět miliónů kusů hmyzu a jsou tak pro člověka, hlavně v oblastech se zvýšeným výskytem lesních škůdců, velmi užiteční.