Potravní řetězec představuje zjednodušené vyjádření potravních vztahů v ekosystému seřazením jednotlivých druhů tak, že předcházející druh je vždy zdrojem potravy pro druh následující.

Rozeznáváme tři typy potravních řetězců:

Pastevně kořistnický – od rostlin ke konzumentům
Parazitický – od velkých organismů k malým
Dekompoziční – od mrtvé organické hmoty k mikroorganismům

Např. kopretina – bělásek – vážka – skokan – užovka – čáp

Potravní řetězec popisuje potravní vztahy mezi druhy v ekosystému, tj. které druhy požírají které. Jinými slovy ukazuje, jak se v rámci ekosystému přesunuje biologický materiál a energie z jednoho druhu na druhý.

Obvykle se vztah mezi sežírajícím a sežíraným organismem v diagramu znázorňuje pomocí šipky, která reprezentuje přenos biomasy. Organismy jsou seskupeny do skupin (tzv. trofických /potravních/ úrovní) podle toho, jak jsou vzdáleny od primárních producentů.

Primární producenti, autotrofní organismy, dokážou vyrábět složité organické látky (tedy vlastně „potravu“) jen ze zdrojů energie a anorganického materiálu. Těmito organismy jsou obvykle fotosyntetizující rostliny a řasy, ale ve vzácných případech to mohou být i chemotrofní organismy, jako tomu je například na dně hlubokých moří.

Maximální potravní řetězec je sled druhů od základního druhu (rostliny) přes další, který se jím živí, a končí vrcholovým predátorem, kterého už jiný druh nekonzumuje.

Například v lesích jsou jehličnaté a listnaté stromy základním článkem potravního řetězce. Larvy různých druhů motýlů, pilatek a pilořitek požírají jehlice a listí a vyhlodávají dřevo. V zimě, kdy je nouze o potravu, také tetřev hlušec se živí pupeny a jehličím. Pro různé ptáky a veverky jsou životně důležitá semena jehličnanů.

Jeleni a srnky nacházejí v lesích ochranu před nepřízní počasí a odhrabávají sníh pod stromy, aby našli trávy, lišejníky a jinou potravu. Malí hlodavci, třeba hraboši, se živí kůrou, pupeny, houbami, semeny a bobulemi.

Na jaře a v létě se objevuje v lesich množství hmyzu, a proto právě zde hnízdí mnozí ptáci. Všude hojní hraboši a jiní malí savci jsou oblíbenou kořistí lišek, sov a dravých ptáků.

K nejvýznamnějším našim šelmám, jejichž úlohou bylo udržovat přírodní rovnováhu, patří rys, vlk a částečně medvěd hnědý, který ovšem není výhradní masožravec.