Maliny, v posledním období i ostružiny, jsou oblíbené ovoce pro svou vynikající chuť a různé způsoby využití. Navíc na jejich pěstování nepotřebujete velkou zahradu, a jakmile se vám podaří vypěstovat první plody, už se jich nevzdáte.

Všeobecně

Oba druhy rostou ve formě keře s dvouletým vývojovým cyklem a víceletým kořenovým systémem. Nové výhonky se při malinách vytvářejí každoročně z pupenů na kořenech a kořenovém krčku. Během vegetace v prvním roce mají bylinný charakter, ke konci léta a na podzim dřevnatí. Tyto výhonky se v dalším roce rozvětvujeí přinášejí plody a odumírají. V závislosti na odrůdy mají výhonky vzpřímený nebo rozložitější růst, nebo takzvané dvakrát rodící odrůdy mají schopnost přinášet plody již na jednoletých letorostech vytvořených během vegetace běžného roku, přičemž plody dozrávají přibližně od druhé poloviny srpna až do prvních mrazů. Na rozdíl od malin mladé výhonky ostružin vyrůstají z kořenového krčku jen v těsné blízkosti mateřské rostliny, protože většinou nemají schopnost vytvářet adventivně pupeny na kořenech, jako je tomu u malin. Výhonky ostružin mohou dosáhnout délky 2 až 5 m. Zpočátku jsou vzpřímené, pak obloukovitě poléhavé, později se rozvětvujeí Plody přinášejí na bočních letorostech vyrůstajících na dvouletých výhoncích.

Nároky na pěstování

Při malinách nejsou vysoké. Vyžadují kypré, humusem dobře zásobené půdy. S úspěchem je však můžeme pěstovat i v horších půdách, které vylepšíme zapracováním kompostu. Důležitý je dostatek slunečního světla a půdní vláhy. Při nedostatku světla, například pokud jejich vysadíme pod stromy, výhonky dorůstají do velké výšky, tedy „vytahují se“. Jsou však slabé a nedostatečně vyzrálé, což může být příčinou silného namrznutí v zimě. Pěstovat je můžeme ve všech oblastech do nadmořské výšky 500 m, s průměrnou teplotou nad 6 ° C a průměrnými ročními srážkami kolem 700 mm. Kořenový systém malin se rozprostírá mělce pod povrchem půdy, proto v období sucha je důležité dodat jim vláhu. Hlavně při dozrávání plodů může nedostatek vláhy nepříznivě ovlivnit velikost a kvalitu sklizně. Naopak neprospívá jim ani trvalé zamokření, na takových půdách rychle odumírají. Ostružiny, jsou na stanoviště náročnější než maliny, vyžadují teplejší polohy chráněné proti mrazům, případně studeným větrem, protože v drsnějších polohách často vymrznout. Na půdní vláhu jsou méně náročné než maliny, lze je pěstovat i v sušších, kamenitých půdách.

Jak správně vysazovat

Maliny
Výběru sazenic věnujeme velkou pozornost, neboť porosty malin i ostružin zakládáme na poměrně dlouhé období, 8 až 10 let. Vybíráme tedy jen zdravé jednoleté sazenice, při kterých známe původ a odrůdu. Sazenice malin vysazujeme na podzim do dobře připravené, důkladně odplevelení půdy. Vhodný termín pro jejich výsadbu je i předjaří nebo jaro. Vysazujeme „za rýčem“ nebo do jamek o rozměrech 30 x 30 cm. Kořeny zasypeme kvalitní kyprou zeminou, přitlačíme a v případě podzimní výsadby k sazenicím přihrneme půdu na ochranu před vymrznutím. Po vysazení nadzemní část seřízneme na 2 až 3 pupeny, aby se rostliny neoslabovaly vytvářením květů a plodů, ale dobře se ujali. Díky tomu vytvoří bohatý kořenový systém jako základ pro množství silných výhonků v dalším roce. Pokud je půda proschlá a v období výsadby je sucho, vysazené rostliny ještě před přihrnutí důkladně zalijeme. Vzdálenost mezi jednotlivými sazenicemi má být 80 cm, v menších zahradách 40 až 60 cm.

Ostružiny
Vzhledem k tomu, že odrůdy ostružin se rozmnožují zejména řízky, na výsadbu se používají většinou Kontejnerové zakořenění řízků, tedy sazenice s kořenovým balem. Sazenice ostružin můžeme vysazovat na podzim i v jarním období, případně použijeme kontejnerový materiál, i během vegetace. Vhodnější je však jarní výsadba, neboť odrůdy jsou poměrně citlivé na zimní poškození mrazem. Doporučená vzdálenost rostlin od sebe je vzhledem k jejich bujnější růst 1 až 1,5cm. Jednotlivé rostliny můžeme sázet i samostatně, například k plotu, v rohu zahrady a podobně.

Sklizňová zralost

Je to období, kdy je nejvhodnější sklidit ovoce. Možná si kladete otázku, ale jak to zjistím? Plody v tomto stadiu jsou maximálně vybarvené. Optimální dobu sklizně zjistíte mírným pootočením plodu směrem k větvičce. Pokud se snadno oddělí, ovoce je připraveno na sběr. Plody se snažte sklízet vždy se stopkou, což platí hlavně pro jabloně, hrušně a některé peckoviny. Pokud jsou bez stopky, kvalita se snižuje, v jejím místě může totiž dojít k hnilobným procesům. Většina peckovin, jako jsou meruňky či broskve, se sklízí, když dosáhnou vrcholu svých chuťových vlastností, případně 2 až 3 dny dříve.

Konzumní zralost

V tomto období jsou plody připravené ke konzumaci. Tehdy mají nejlepší chuťové vlastnosti, konzistenci, aroma a vzhled.

Zkušenosti z praxe

Období mezi sklizňovou a konzumní zralostí je různé, závisí na druhu a zejména odrůdy. Při letních odrůdách jablek, jako je ‚Julie‘, ‚Průsvitné letní‘, a hrušek ‚Clappova‘ či ‚Williamsová‘, je období mezi sklizňovou a konzumní zralostí velmi krátké, téměř se shoduje. Je to přirozeně měkké ovoce, proto po sklizni je nejvhodnější hned ho konzumovat, případně zpracovat. Naopak při zimních odrůd jablek je toto období delší, v závislosti od odrůdy. Například ‚Braeburn‘ se sklízí koncem října, ale plody je nejvhodnější konzumovat v březnu. Skladovány ve vhodných podmínkách lze konzumovat až do června. V posledním období je oblíbená jabloň ‚Gala‘, která se považuje spíše za podzimní odrůdu. Sklízí se totiž v polovině září, dozrává v říjnu, uskladnit ji však lze až do února. Podstatně nižší skladovatelnost mají peckoviny. Zde je období mezi sklizňovou a konzumní zralostí velmi krátké. Slouží vlastně jen k přepravě plodů, které je třeba v co nejkratším čase zpracovat, jako jsou třešně, višně, meruňky, broskve, švestky. Abychom však nezapomněli i na drobné ovoce, jako jsou jahody, maliny, rybíz, angrešt, ostružiny. Ty zachycovat v plné konzumní zralosti, nejlépe brzy ráno, když jsou plody ochlazené. Zpravidla je to měkké ovoce, takže ho co nejméně překládejte.