O zimním slunovratu je nejkratší den a nejdelší noc. Slunce je také nejníže nad obzorem a jeho paprsky dopadají do české kotliny nejšikměji. Právě s úhlem dopadu slunečních paprsků na zemský povrch souvisí teplota, méně již se vzdáleností Země od Slunce. Ta je naopak nejkratší, zatímco v létě naopak nejdelší.

Slunce zapadá později už od svaté Lucie (13. prosince), později však vychází, takže se celková doba slunečního svitu neprodlužuje. Lidová pranostika říká: „Lucie noci upije, dni nepřidá.“ Stejně tak pranostiky vyjadřují váhavý návrat Slunce k rovníku a pozvolné prodlužování dne: „Na Nový rok o slepičí krok, na Tři krále (6. ledna) o krok dále a na Hromnice (2. února) o hodinu více“.

Doba slunovratu bývá příležitostí k oslavám. V době předhistorické nejvíce slavili Keltové. Ale i nyní se lidé často dotazují, kdy přesně nastává zimní slunovrat, aby ho mohli oslavit, říkají pracovníci hvězdáren.

Astronomická zima začne v pátek 21. prosince, kdy Slunce v 23:23 vstoupí do znamení Kozoroha.