K vánočním svátkům neodmyslitelně patří především vánoční stromeček, betlémy, koledy, obdarovávání blízkých a nepřeberné množství nejrůznějších lidových zvyků a kulinářských specialit.

Po celý den na 24. prosince až do setmění, se celá rodina podílela na  přípravách před vánočními hody, které začínaly právě na Štědrý večer. Stůl se pokryl bílým ubrusem a nohy stolu se ovinuly řetězem, aby rodina držela pohromadě. Pod stůl se dalo do misky obilí a na stůl česnek. Česneku se totiž odedávna připisovala u všech Slovanů zvláštní moc, posilující a ochranná. Česnek je o Vánocích stejně tak důležitý jako stromeček a cukroví.

Před slavnostní večeří předříkal hospodář rodinnou modlitbu a poté zahájil večeři. Štědrovečerní jídelníček měl v různých krajích různé podoby. Někde po chlebu následovala polévka, nejčastěji houbová, ale všude byl tradičním štědrovečerním chodem kuba, který se připravoval z krupek, hřibů s česnekem. Houby měly také, podobně jako česnek nebo med, o Vánocích zvláštní postavení. Podle staré pověsti se jim totiž připisoval nebeský původ. Součástí hostiny byl také hrách, který se upravoval po staročesku – na sladko, sypaný cukrem a perníkem.

Na závěr večeře hospodyně podávala moučníky kombinované s ovocem, které bylo na rozdíl od dnešních dnů sušené – jablka, hrušky, švestky a ořechy. K tradičním moučníkům patřila vánočka a štrůdl.

Po večeři se snažili všichni vstát od stolu společně, neboť se věřilo, že kdo vstane od stolu předčasně, do roka zemře. Zbytky jídla pak odnesl hospodář dobytku. Pro drůbež byl nachystán hrách nebo mák, aby dobře nesla. Kohout, houser a pes dostávali do žrádla česnek, aby byli po celý příští rok patřičně ostří.

Po večeři nadešla chvíle, na kterou se nejvíce těšily a dodnes těší děti, rozbalování dárků, které pod stromeček nadělil Ježíšek.

Adventní věnec

Věnec má čtyři svíčky a je ozdoben šiškami, mašličkami, chvojím, jeřabinami. Každá svíčka značí jeden týden, proto se dává na dveře již čtyři týdny před Vánocemi.

Barborky

Na svátek Barbory 4.12. se trhají větvičky z třešně, které si dávají do vázy mladé dívky. V případě, že rozkvetou, slečna by se měla do roka vdát.

Házení střevíců

Svobodné dívky házejí střevíc přes hlavu, pokud střevíc ukazuje špičkou ke dveřím, dívkyse do roka provdají, v opačném případě zůstanou doma.

Lití olova

Kousek olova se roztaví a pak se vlije do vody, podle toho jaký tvar litím vznikne, takový čeká osud toho, který do vody dal roztavené olovo.

Zlaté prasátko

Na Štědrý den bylo zvykem se celý den postit, neboť jen ten, kdo až do štědrovečerní večeře nejedl, mohl večer vidět na stěně zlaté prasátko. Dopoledne se strojil stromeček, většinou červenými jablíčky, ořechy, perníčky a jiným cukrovím a špičku stromečku ozdobila betlémská hvězda.

Krájení jablka

Oblíbeným zvykem je krájení jablka, které rozkrojíme kolmo ke stopce. Pokud je jádřinec plný červů, znamená to nemoc, pokud je ve tvaru křížku znamená smrt, a pokud je pěkný znamená štěstí a zdraví.