Podzim je čas dozrávání a sklizně, čas přípravy na zimu.

Začíná v době podzimní rovnodennosti, kdy jsou opět světlo a tma v rovnováze. Tentokrát už ale přibývá stále více tmy. Už během babího léta víme, že něco končí, a začínáme pozorovat náznaky přicházející zimy. V přírodě všechno dozrává, sklízí se plody, které se vyvíjely už od jara. Ptáci odlétají za teplem na jih, zvířata, která přes zimu zůstanou doma, shromažďují zásoby. Rostliny rozsévají svá semena, která budou čekat na příští jaro. Podzim připomíná životní období, kdy člověk sklízí plody své celoživotní práce. Vychoval své děti a vypouští je do světa, tak jako stromy rozsévají svá semena.

Září

Září je měsíc babího léta, čas sklizně a prvních příprav na zimu.

• Listy stromů se začínají vybarvovat. Kvete vřes.
• Dozrávají bezinky, padají žaludy, v lese najdeme václavky.
• odlétají vlaštovky a jiřičky a stěhovat se začíná i většina ostatních tažných ptáků (holubi, čápi, husy, křepelky, ťuhýci, rehkové, konipasové, čírky…)
• Začíná jelení říje
• Je čas hojnosti, početní stavy většiny živočichů dosahují maxima.

Práce v lese

• Lesníci sbírají semeno jedle, douglasky, vejmutovky, dubů, olše, jeřábů a některých keřů.
• Provádějí přípravu půdy pro přirozenou obnovu a pro zalesňování v příštím roce.
• Čistí paseky od zbytků po těžbě.
• Myslivci pořádají společné hony na drobnou pernatou zvěř (zejména na divoké kachny, husy a zajíce), loví i jeleny v říji a srnčí holou zvěř (= zvěř bez parohů –srny a srnčata), sklízejí otavy, brambory a topinambury na políčkách pro zvěř, zajišťují sběr kaštanů, žaludů, jeřabin, bezinek a pláňat pro krmení zvěře.

Pozorování

Mnoho druhů ptáků se se zkracováním délky dní vydává do teplejších krajů (vlaštovky se například stěhují do Afriky). Tito ptáci by totiž mrazivou zimu u nás nepřežili. V teplejších krajích ale nemají tak dobré podmínky pro hnízdění a tak se s jarem zase vracejí k nám. K pozorování tahu ptáků se vybavte dalekohledem, zápisníkem a také atlasem ptáků, kde jsou často zakresleny i siluety ptáků v letu. Každý druh má své letové uspořádání (zakreslete si ho do zápisníku) a u mnoha ptáků můžeme slyšet i zajímavé hlasové projevy. Dny, kdy jste pozorovali tah ptáků, zapište do kalendáře. V září je také zajímavé přeměřit mraveniště (v tomto měsíci jsou největší) a porovnat jejich stav s jarem.

Říjen

Říjen je měsíc barevných listů, zkracujících se dní a tažných ptáků.

• Listy stromů a keřů začínají opadávat.
• Vrcholí odlet ptáků, přilétají hlavní hejna zimujících havranů.
• Srnci shazují paroží, začíná říje daňků.
• Mufloni a prasata spásají bukvice.
• Jezevci a plazi upadají v zimní spánek.

Práce v lese

• Lesníci sbírají šišky borovice a semeno tisu, jasanu, habru, lip , břeku, buku,dubu, javoru, olše, kaštanu a ořešáku.
• Na připravené plochy vysévají semena javoru buku, dubu, jedle, douglasky a vejmutovky.
• Začínají se stratifikací (předosevní přípravou) semen habru a javoru babyky.
• Začínají s podzimní výsadbou sazenic listnáčů.
• Pokračují v probírkách.
• Těží především listnáče a likvidují souše.
• Začínají s těžbou borovice.
• Kontrolují ploskohřbetku smrkovou v půdě a vajíčka obaleče dubového na vzornících.
• Odstraňují kůrovcové souše
• Zabezpečují kultury a porosty proti okusu zvěře.
• Kontrolují oplocenky proti vniknutí zvěře.
• Myslivci otevírají zahrazená myslivecká políčka pro zvěř, loví jeleny, muflony,daňky, jeleny siky, srny, srnčata a divoká prasata, začínají lovit bažanty a divoké krocany.
• Sbírají kaštany, šípky, bezinky, jeřabiny a ostatní lesní plody.
• Dokončují silážování krmiv a zabezpečují dužnatá krmiva.

Pozorování

Na stromech a keřích můžete už od září pozorovat množství zralých plodů. Mnoho z nich určitě znáte – hrušky, jablka, švestky, šípky, bukvice, žaludy, kaštany, lískové oříšky, jeřabiny… Zkuste ale v přírodě objevit i ty, jejichž jména vám byla doposud utajena. Najděte v atlase obrázky stromů a keřů, jako je střemcha, dřín, kalina, trnka, ptačí zob, pámelník, krušina a pátrejte v přírodě i v zahradách kolem lidských obydlí po jejich plodech. Mnoho těchto plodů slouží jako potrava ptákům i jiným živočichům, mnoho z nich využívá člověk. Plody skrývají semena, která zajišťují rozmnožování rostlin. K tomu, aby se co nejvíce šířily, používají rostliny nejrůznější zařízení. Určitě znáte javorové nažky, které se vznášejí ve větru, nebo létající semínka pampelišek. Semínka, která sežerou ptáci nebo jiní živočichové, se pohybují s nimi a uvolní se až z jejich trusu na úplně jiném místě. Zkuste v přírodě vypozorovat co nejvíce takových způsobů šíření.

Listopad

Listopad je měsícem podzimních plískanic, větrů na strništích a prvních mrazíků

• Ze stromů opadávají zbylé listy.
• Netopýři a další živočichové se ukládají k zimnímu spánku.
• Třou se pstruzi, raci kladou vajíčka.
• Hranostajové přebarvují do bílého šatu.
• Mufloni mají říji, začíná chrutí (páření) divokých prasat.
• Přilétají káně rousná, brkoslavi, hýlové.

Práce v lese

• Lesníci sbírají šišky kleče, semena lip, habru, olší, dubů, akátů a některých keřů.
• Dokončují vyzvedávání a třídění sazenic, které expedují nebo umisťují do klimatizačních skladů.
• Pro podzimní výsadbu vyzvedávají sazenice dubů, topolů a akátu.
• Ve školkách provádějí hlubokou orbu a zazimovávají sazenice na záhonech.
• Dokončují podzimní zalesňování.
• Připravují půdu pro přirozenou obnovu a jarní zalesňování.
• Při prořezávkách začínají s výrobou vánočních stromků.
• Dokončují probírky.
• Provádějí mýtní úmyslné těžby, z nichž je větší množství cenných sortimentů (podle kvality a dalších kritérií se vytěžené dřevo dělí do tříd jakosti).
• Zajišťují intenzivní ochranu kultur proti okusu a ohryzu zvěře.
• Likvidují stromy napadené kůrovcem.
• Pokračují v kontrole vajíček obaleče dubového na vzornících
• Myslivci stavějí zásypy pro koroptve, začínají přikrmovat spárkatou zvěř (souhrnné označení pro zvěř jelení, srnčí a daňčí), na honech loví bažanty a zajíce.
• Vápní loučky a políčka pro zvěř.
• V horských a podhorských oblastech začínají s přikrmováním spárkaté zvěře.

Pozorování

Listopad je už opravdu posledním měsícem před zimou. Je vhodná doba k instalaci krmítek pro ptáky, někdy už můžete začít přikrmovat. Mnoho živočichů se v listopadu ukládá k zimnímu spánku. Mají už vytvořenou tukovou vrstvu a během spánku sníží svou tělesnou teplotu (např. plch na 8 0C), zpomalí dech a tep. Zimu u nás prospí např. plši, plšíci, svišti, netopýři a samozřejmě ježci. Ti tráví zimu schoulení v hnízdě ze suchého listí. Na jaře jim trvá několik hodin, než své tělo rozhýbají. Pokud v listopadu naleznete malého ježka, který by nepřežil zimu, pokuste se ho umístit do „ježčího útulku“, které jsou zřizovány při zoologických zahradách a některých základních organizacích ČSOP.

www.mezistromy.cz