Dříví bylo od pradávna používáno jako tradiční zdroj energie. Na počátku novověku dokonce jeho nadměrná spotřeba vedla k první „energetické krizi“, protože dříví byl najednou nedostatek. Po přijetí státních regulačních opatření a objevu uhlí, které se stalo v době průmyslové revoluce hlavním zdrojem energie, se stav lesů začal rychle zlepšovat a zásoby dřeva opět rostly.

Dnes, ve zcela jiných ekonomicko-společenských podmínkách se vyspělé státy začínají vracet k energetickému využití dříví. Důvodem je především hledání alternativních zdrojů energie, které by alespoň částečně nahradily zmenšující se zásoby fosilních (tj. neobnovitelných) paliv – uhlí a ropy. Závažným faktorem jsou také počínající projevy globálních změn klimatu, na které má pravděpodobně vliv zvyšující se podíl oxidu uhličitého v atmosféře. Oxid uhličitý patří mezi nejvýznamnější tzv. skleníkové plyny a jeho rovnovážný stav v ekosystémech Země je pro budoucnost naší civilizace velmi důležitý.

Rozšiřování ploch lesů a využívání dřeva, při šetrném lesnickém hospodaření a rozumné ochraně přírody, nabízí jedinečné možnosti, jak zmírnit dopady globálních klimatických změn a zajistit společnosti dlouhodobý zdroj ekologické, obnovitelné suroviny. Při poklesu zájmu o zemědělskou produkci v méně úrodných oblastech nabízí využítí dříví pro energetiku podnikatelské příležitosti jak zemědělcům a vlastníkům lesům, tak zpracovatelům této suroviny a výrobcům různých tepelně-energetických zařízení.

Efektivní a promyšlené projekty založené na produkci a zpracování biomasy mohou přinést obcím a venkovu energii mnohem důležitější než jen tu elektrickou nebo tepelnou; mohou poskytnout energii lidské podnikavosti a v blízké budoucnosti jistě i prosperity.

Dnes lze topit ekologicky i v malých automatických kotlích biomasou ve formě pelet, s komfortem srovnatelným s plynem. Zásah obsluhy postačuje jednou týdně, odpadá manuální manipulace s palivem a minimalizuje se potřeba skladovacího prostoru. Pokud by si obec (nebo sdružení obcí) vlastník lesa nebo pozemku – pořídila peletárnu, ve které by k výrobě pelet zhodnotila odpadní dřevo nebo k tomuto účelu pěstovanou biomasu, mohla by si tím zajistit ekonomicky přijatelné a ekologicky bezkonkurenční vytápění jak pro své budovy, tak pro své obyvatele. Navíc by vytvořila pracovní místa a významně podpořila místní zemědělce.

I při využívání biomasy však platí, že největšího přínosu lze dosáhnout komplexním řešením. Účelná je například kombinace provozu bioplynové stanice s peletárnou. Odpadní teplo z kogenerační výroby elektřiny z vyprodukovaného bioplynu bude využito pro sušení dřevní hmoty před peletováním, což značně zlevní výrobu pelet. Zároveň odpad z bioplynové stanice představuje hnojivo pro produkci biomasy jak pro bioplynovou stanici, tak pro peletárnu. Zejména komplexně pojaté projekty mohou být v budoucnu na trhu konkurenceschopné. Technologie založené na biomase představují široký komplex podnikatelských aktivit.

Avšak ve všech jednotlivých částech existují problematické nebo dosud nedostatečně vyřešené problémy, a to jak z hlediska technického a technologického, tak legislativního. Je v bytostném zájmu dalšího rozvoje technologií založených na biomase realizovat konkurenceschopné projekty a zároveň zabránit podpoře neekonomických a nedomyšlených technických výtvorů, zaštiťujících se ekologií jako spásným zaklínadlem.

Žádoucí rozvoj technologií založených na biomase se určitou dobu neobejde bez státní podpory. Zvláště pak, když jednotlivé oblasti širokého spektra technologií biomasy nejsou vždy natolik provozně, organizačně a ekonomicky vyspělé a dokonalé, aby bylo společensky výhodné jejich masivní plošné podporování v současné vývojové podobě. To plně platí o komerčních bioplynových stanicích, výrobnách etanolu, o systémech cílené produkce biomasy, ale i o dalších oblastech. Za tohoto stavu je výhodnější podpory vázat nikoliv na objem proinvestovaných prostředků, ale naopak na prokazatelně dosažený výsledek (objem, účinnost apod.) konkrétního projektu. Tímto způsobem lze vyvinout na vývojové a projektové kanceláře, stavební firmy a investory účinný tlak na realizaci pouze efektivních a konkurenceschopných technologií.

Nesprávně nastavená státní podpora může totiž dokonce působit na rozvoj nových technologií biomasy negativně až destruktivně. To se již projevilo u zvýhodněné ceny elektřiny vyrobené z biomasy. Místo původně uvažované podpory investičně náročnějším novým technologiím založeným na biomase navyšují vyšší ceny za tuto elektřinu většinou pouze zisky takovým výrobcům elektřiny, kteří v souvislosti s biomasou vynaložili jen minimální nebo vůbec žádné investice. To jenom podtrhuje nutnost jednat ve všech věcech technologií biomasy promyšleně, kvalifikovaně a s ohledem na efektivitu.