Nový les se rodí ze semínek stromů a již staří lesníci věděli, že odborně založené lesní semenářství je základem pěstování lesů. Cílem lesního semenářství je zajistit geneticky vysoce hodnotné a kvalitní osivo pro umělou i přirozenou obnovu nebo zakládání lesních porostů. Celý příspěvek
Archiv rubriky: Les
Havran polní
(Corvus frugilegus) – Havran je pták zhruba velký jako vrána, ale štíhlejší. Je celý leskle černý s nafialovělým ocasem. Kořen zobáku a hrdlo je u starších ptáků lysé. (Velmi podobná vrána má naopak kořen zobáku opeřený.) Je to tažný, u nás pravidelně Celý příspěvek
Jaro v lese OKROUHLÍKU
Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií. To, co se děje v přírodě na jaře, můžeme přirovnat ke zrození a prvním letům života člověka. Celý příspěvek
Dřevo jako energetický zdroj
Dříví bylo od pradávna používáno jako tradiční zdroj energie. Na počátku novověku dokonce jeho nadměrná spotřeba vedla k první „energetické krizi“, protože dříví byl najednou nedostatek. Po přijetí státních regulačních opatření a objevu uhlí, které se stalo v době průmyslové revoluce hlavním zdrojem energie, se stav lesů začal rychle zlepšovat a zásoby dřeva opět rostly. Celý příspěvek
Sazeničky ve školce
S příchodem jara může být les ohrožován kůrovci, nejčastěji lýkožroutem smrkovým. Brouci kůrovci se po přezimování začínají probouzet a zavrtávají se pod kůru jehličnatých stromů. Jejich larvy tu vyžírají lýko. Napadené kmeny musí dělníci rychle odstranit z lesa nebo zbavit kůry, aby zabránili dalšímu šíření. Celý příspěvek
Mráz
Nejvíce škodí takzvané pozdní mrazy, které přijdou na jaře, kdy již stromy nejsou tolik „otužilé“ a na nízké teploty adaptované, jako je tomu v zimě. Nejčastěji to bývá v květnu v době „ledových mužů“. Celý příspěvek
Přezimování živočichů
Přezimující živočichové, jako plch, ježek nebo sysel, přečkávají zimu ve stavu podobném spánku, ale pravý spánek to není. Po celé týdny nejedí a nepijí, všechny životní projevy jsou značně utlumeny. Tělesná teplota klesá na úroveň teploty okolního prostředí. Srdce sysla bije šestkrát pomaleji a plíce vdechují jen dvakrát za minutu. Po třech týdnech se zvíře probouzí, aby vypustilo výkaly. Celý příspěvek
Lesy jsou pro nás velmi důležité
Vzhledem k průmyslovému charakteru země a hustotě obyvatelstva mají lesy mimořádný význam jako součást životního prostředí, ale i jako zdroj obnovitelné, ekologicky šetrné suroviny – dřeva, které patří k těm málo Celý příspěvek
Druhy lesů ve světě
Rozdíly v teplotě, množství srážek a různé vlastnosti půd v různých oblastech světa určují polohu hlavních světových ekosystémů. Nazývají se biomy Země. Jelikož jsou rozloženy na pevninách v určitých zónách nazývají se též hlavní terestrické (terra – lat. země, pevnina) neboli zonální ekosystémy. Celý příspěvek
Zima v lese – leden
Zvířata, která v zimě nespí, se musí dobře chránit před chladem (hustým zimním kožíškem nebo pohybem) a uživit se (z přichystaných zásob nebo změnou jídelníčku). V zimě můžeme velmi dobře pozorovat Celý příspěvek